masíčko Psí kuchařka masíčko

Pes je nejstarším zdomácnělým zvířetem. Množství zachovalých kostí psů z vykopávek z doby kamenné svědčí o tom, že člověk odedávna využíval dobrých vlastností psa. Při putování světem poznáváme u spousty národů, že dokáží dodnes ocenit veškeré kvality tohoto zvířete. Jenom my jsme s rozvojem civilizace začali býti ke psům nevděční. Proto se to alespoň trochu teď budeme snažit napravit. Většina národů světa dokáže upravit se psa tolik výborných a nádherných pokrmů , že jsme se rozhodli, že bychom i u nás měli psa jako zdravý a vydatný pokrm zdomácnět. Jsme již teď připraveni v prvé řadě překonat starý, u nás zakořeněný předsudek o psím masu jako o morálně nevhodném pokrmu. Veškerý svůj volný čas věnujeme proto k sestavování této sbírky receptů.
Neboť jak píše Talmud :
Všude nalézá člověk potravu, blaze tomu, který vidí.

masíčko RECEPTÁŘ masíčko
Moravská pečínka (Slovácko)
Tato úprava patří mezi nejobvyklejší na moravském venkově .
Maso spolu s vepřovým bůčkem opláchneme ve vlažné vodě a nakrájíme na kostky. Vložíme na pekáč , posolíme, okmínujeme, přidáme nakrájenou cibuli , drobně nakrájený česnek, dvě lžíce rajského protlaku, přilijeme vodu a dáme péci do horké trouby. Během pečení maso otáčíme a podle potřeby podléváme teplou vodou. Podáváme s kyselým zelím a houskovým knedlíkem.


Jak se dělají klobásy z masa samýho psího
(tento recept najdete v rukopise Kniha kuchiňská o všelijakých dobrých krmich z 1.poloviny 17. století)
Vezme se masa psího podle zdání,drobně sekati,čerstvých slanin asi dva funty, pepře podle zdání, soli týmž způsobem,marjánky podle zdání. A tak se to naděje do vepřových střev a nechají se oschnouti, potom do komína, dobře se uudí.



Polévka deseti milenců
(Čína O této polévce mistr Chuej řekl: Ten, kdo dokázal utišit hlad deseti milenců, našel správnou cestu)
Do vody dáme kořenovou zeleninu , vložíme psí hlavu a kosti a uvaříme pomalým varem . Vývar scedíme, vložíme na nudličky nakrájenou kedlubnu, povaříme 5 - 6 minut, přidáme nakrájený pórek a maso nakrájené na drobnější kostičky. Krátce povaříme , dochutíme glutasolem, pepřem, solí a jemně sekanou zelenou petrželkou.

Andaluský pes dle Carlose Saury (Španělsko)

Tato pochoutka pochází ze Španělska. Jakkoli její příprava je složitější a časově náročná, konečný výsledek je tak lahodný, že jistě nebudete litovat času ani námahy. Používá se na ni zadní maso psa z větších pasteveckých plemen, ze kterého po vykostění připravíme čtyři na palec silné dogsteaky.

1 kg psího zadního vykostěného, 2 baklažány, 120 g šunky, 3 malá rajčata, 4 velká rajčata, 120 g drobné celozrnné rýže, 2 cibule, osminka másla, olej (pokud možno panenský olivový), pepř, sůl.

masíčkoDogsteaky jemně naklepeme, po obou stranách potřeme olejem a necháme v chladu přes noc prokřehnout. Dva baklažány omyjeme, podélně rozkrojíme na půlky, měkký vnitřek z větší části vydlabeme, naplníme drobně nakrájenou šunkou, poklademe vločkami másla a upečeme. Tři omytá a na kousky nakrájená rajčata podusíme na drobně nakrájené, na másle osmažené cibuli a prolisujeme. Ze čtyř velkých rajčat seřízneme vršky, vnitřky vydlabeme lžičkou. Rýži podusíme ve vodě bez soli a naplníme jí rajčata ještě za tepla.

Samotná příprava dogsteaků je královsky jednoduchá. Psinu vložíme na rozehřátý gril, opečeme po obou stranách (při pečení pozorně zachytáváme odkapávající psí tuk), teprve potom osolíme, opepříme nahrubo drceným pepřem a klademe nejlépe na dřevěné speciální talíře. Obložíme pečenými baklažány a plněnými rajčaty. Podlijeme dušenými rajčaty smíchanými se šťávou zachycenou při grilování (můžeme navíc zjemnit kouskem másla).

Flambovaný baskerville (severní Anglie)

Tato severoanglická lahůdka se připravovala zpravidla v kameninovém džbánu a v něm se i podávala. Nemáte-li takový, pomůže jiná ohnivzdorná nádoba, ve které lze jídlo i servírovat. Používáme na ni přední maso větších psích mastných plemen, a část psího sádla. Vhodná je skotská doga.

Přední dobře odležená polovina většího psa, 3 lžíce psí krve, 2-3 mrkve, velká cibule, 2 bílé tuříny, 6 hřebíčků, 40 g hladké mouky, 120 g másla, svazek bylinek (tymián, petrželka, 2 bobkové listy, 2 lístky šalvěje, 12 zrnek pepře - vše svázané do kousku sterilního bílého plátýnka), proužek ci trónové kůry, 120 g žampionů, sklenka portského vína, cca 1 l vývaru z psích kostí s kořenovou zeleninou.

Na knedlíčky: 240 g strouhanky, 120 g jemně nakrájeného vnitřního psího sádla, 1 drobně nakrájené cibule, lžička (teaspoon) jemně usekané petrželky, 4 jemně nakrájené šalvějové lístky, půl lžičky tymiánu (nejlépe divoký horský), půl lžičky majoránky, jemně nastrouhaná citrónová kůra, pepř, sůl, 1/2 sklenky portského vína, 60 g másla, mouka na posypání prkénka

Omáčka: 150 g rybízového rosolu (nejlépe směs červeného a bílého rybízu), sklenka portského vína.

Flambování: 4cl skotské méně jakostní whisky (např. Johny Walker - red label).

masíčkoPsí maso nakrájíme na kousky velikosti slepičího vejce. Oloupané mrkve a tuříny nakrájíme na plátky. Do cibule vpíchneme hřebíčky. Dobře osušené psí kousky obalíme v mouce smíchané se solí, lehce osmažíme na rozehřátém másle a přeložíme s připravenou zeleninou do džbánu nebo jiné ohnivzdorné nádoby; doprostřed vložíme cibuli. Přidáme bylinky, citrónovou kůru a očištěné žampiony, zalijeme vývarem, přidáme tři lžíce psí krve a víno, přiklopíme těsně přiléhající pokličkou a pečeme nejméně tři hodiny v mírně vyhřáté troubě. (Pokrm se původně připravoval v troubě domácích severoanglických kamen, zahřátých spíš na skotskou teplotu.)

Jakmile je psí maso měkké, vyjmeme bylinky a citrónovou kůru a vyhodíme (anglická verse) případně použijeme k přípravě lehké polévky (skotská verse). Vyjmeme i maso a uchováme v teple. Šťávu dobře zamícháme, případně doředíme vývarem, přidáme připravené knedlíčky a prohřejeme.

Příprava knedlíčků: Všechny suché přísady smícháme, přidáme vývar a víno, dobře promícháme, utvoříme knedlíčky velikosti vlašského ořechu a za občasného zamíchání je osmahneme na másle.

Příprava omáčky: Rybízové želé a víno pomalu zahříváme na malé pánvičce do varu. Nevaříme!

Servírování: Psí kousky servírujeme na speciální míse. Na stole polijeme teplým alkoholem a zapálíme. Pak hořící ponoříme do džbánu s knedlíčky a pokud ještě hoří, uhasíme omáčkou. Přikryjeme dobře těsnící pokličkou a necháme minutu přikryté. Tu věnujeme případně tiché vzpomínce na psa, který nám takto posloužil v životě definitivně naposledy. Jíme ze společné mísy (starý severoanglický zvyk), případně necháme hosty, ať si sami naberou do svých vlastních psích misek.



Guláš Poslední leč
(Čechy , někdy pokrytecky nazývaný jako srnčí,jelení nebo zvěřinový )
Maso nakrájíme na kostky,posolíme. pokmínujeme, přidáme tymián a tlučený jalovec a necháme hodinku odležet. Nakrájíme na kostky slaninu,hodně cibule, tu zpěníme na opražené slanině, přidáme maso, rajský protlak , podlijeme červeným vínem a dusíme. Ještě pod zatuhlým masem vysmahneme šťávu na tuk,přidáme mletou papriku, zaprášíme moukou, za stálého míchání ji zasmažíme, přidáme teplou vodu nebo vývar a maso dovaříme do změknutí. Na závěr přidáme utřený česnek a majoránku a krátce povaříme, až tuk vystoupne na povrch.

Hrách šejka Abou el Heie
aneb chvála psího sádla
Léčivé účinky psího sádla jsou známy od pradávna, což potvrdili nedávno i západní lékaři. Mimo jiné má silný efekt proti nachlazení a kožním chorobám. Východní kultury věděly ovšem hodně o psím sádle nejen jako o léku. Tvrdí, že zvyšuje tvrdost mužské erekce, jestliže bude pozřeno či vetřeno do údu.
Šejk Abou el Hei píše : " Muž s malým údem, který si jej přeje zvětšit nebo připravit k souloži, si jej před kopulací bude třít vlažnou vodou až zčervená a nalije se krví díky teplu. Potom si jej pečlivě potře medem smíchaným s psím sádlem a může se spojit s ženou a dáti jí takový požitek, že se bude vzpírat, aby z ní byl opět vytažen". "Pro tento účel", tvrdí šejk " je nutno sádlo slít přes bavlněný ubrousek, abychom se zbavili škvarků, , neboť ty se nerozpustí v medu a úd s kůží jako smirkový papír není vhodný k doporučení."
Psí škvarky doporučujeme rozkousat bez spolknutí až bude v ústech dostatek slin, které se posléze přenesou na partnerovo pohlavní ústrojí lízáním, sáním, chňapáním a lechtáním jazykem. Škvarky i sádlo působí opravdu vzrušivě na orální sex. Je přímo cítit , jak pohlaví nabývá (nalévá se), žhaví a je extra citlivé, bez jakékoliv podrážděnosti či problémů potom. Mužský orgán nabude velikosti a síly po řádném vmasírování psího sádla a jeho milence se dostane části jeho vzrušení velmi požitkovým způsobem. Zamilovaní, kterým se zdá mužský úd poněkud menšího rozměru, by měli mít sklenici psího sádla na nočním stolku ! Nejen že podpoří sexuální život, nemá nejmenších negativních vedlejších účinků a efekt je jen a jen příjemný a dobročinný. Psí sádlo je stimulativum a může se proto užívat různými způsoby : jako posilnění mezi erotickými výstřednostmi, ať pitím či pečivem.
Šejk Abou el Hei : "Kdo jí zelený hrášek opatrně vařený spolu s cibulí a přelity rozpuštěným psím sádlem posypaný drcenou skořicí, zázvorem a kardamónem dokáže potom být velmi houževnatý a dost vydržící při souloži. Ten, kdo si na psím sádle denně smaží cibuli dohromady s kořením, aromatickými prvky a žloutkem dostane mocnější a neocenitelnou sílu k souloži, bude-li jíst takové jídlo několik dní za sebou."
Abou el Heiův úd byl ztopořen bez přerušení třicet dní jen proto že jedl cibuli. Za jednu jedinou noc defloroval Abou el Hei osmdesát panen aniž by se potřeboval posilnit jídlem či pitím. A to jen díky tomu, že se před svým výkonem nacpal hrachem politým psím sádélkem, který zapíjel velbloudím mlékem míchaným s medem a hrudkou psího sádla. Abou el Heija měl ovšem v jídle i cibuli, v nemalém množství.
Tady je napsán recept na Abou el Heiův hrách
"Hrbatý hrách" 200g ( dá se použít i obyčejný žlutý hrách), namočený a uvařený, 2 cibule, 2 lžíce psího sádla , 2 velká nasekaná rajčata, česnek, 100g vařeného masa z psí hlavy, to vše nakrájeno na kostky, petrželka, sůl, pepř, rajský džus Osmaž cibuli, vlož do ní vše ostatní a nech pod pokličkou dusit 20 minut. Je-li zapotřebí, dolij rajským džusem

Příprava psího sádla:
Syrové psí sádlo (mělo by být vychlazené, aby se dobře porcovalo) nakrájíme na kousky velikosti ořechu, dáme do kastrolku zalijeme sklenicí studené vody a za stálého mícháni na mírném ohni postupně vyškvaříme. Jakmile začnou š kvarečky zlátnout, zalijeme trochou mléka a doškvaříme. Sádlo uchováváme nejlépe v kameninové nádobě.
(děkujeme za tip šejku Val -Diskovi)

Pomerančový pes
(Francie)
Na opražené slanině zpěníme cibuli, přidáme šalvěj, nadrobno nakrájenou pomerančovou kůru, přidáme na větší kousky nakrájené maso,osolíme, osmahneme, zalijeme červeným vínem a dusíme. Jakmile maso začíná měknout , přidáme pokrájený pomeranč , a maso dovaříme do změknutí. Maso vyjmeme, šťávu zahustíme, přidáme lžíci rybízové zavařeniny, povaříme, přecedíme a omáčkou přeléváme maso na talíři. Podáváme s houskovým knedlíkem .

Pes po myslivecku

(český myslivecký recept, užívaný po poslední leči)

Stane se někdy při honech, že myslivec omylem zastřelí psa svého kolegy. Nebývá zvykem takto zastřelené ohaře a jiné rasy vystavovat na výřadu. Nemyslivci si myslí, že to je z piety k zastřeleným pomocníkům člověka. Nikolivěk, ještě v 17 století najdeme při výčtu zvířat zastřelených při honu mezi škodnou: "dvé lišek, tchoře a cikánku mladou s dítkem u prsu”. Nejsou tedy myslivci tak změkčilí, jak se domníváte. Příčinou je, že v té době již zpravidla psa někdo ukradne a chystá z něj mysliveckou pochoutku, jak popisuje následující recept.

<>Ohař, 500 g hříbků, 10 lžic sádla (nemusí být nutně psí), 3 velké cibule, 0,7 l bílého vína, 3 vrchovaté lžíce hladké mouky, 3 bobkové listy, lžička tymiánu, sůl<>

Psa naporcujeme na šestiny (4 x běhy, 2 x hřbet), poprášíme moukou a opečeme na sádle. V něm pak osmažíme i drobně pokrájenou cibuli, přidáme hříbky nakrájené na plátky, koření a nakonec opečeného psa. Přikryjeme a dusíme v troubě do měkka. Během dušení přilíváme po částech víno. Šťávu necedíme, pouze z ní vyjmeme bobkový list. Podáváme s vařenými brambory a s brusinkovým kompotem.

Poznámka: Někdy se podobným způsobem upravuje i norník zahynuvší v liščí noře. My dáváme u jezevčíků přednost jiné úpravě, ale chcete-li to zkusit, nic proti tomu. Často se stane, že zahyne i liška. Pak lze připravit obě zvířata společně, jen lišku macerujeme týden v mléce s bylinkami (šalvěj, mařinka, máta, mateří douška), mléko 2x denně měníme. Tento pokrm nazývají lesníci z Jesenicka “Spravedlivou remízou”.

Dvojnásob nadívaný pes

(Český moderní recept). Znáte to všichni. Dítě nedá pokoj, dokud si na rodičích nevymrčí morče. Potom následuje koťátko a nakonec štěňátko. Dítě i zvířata rostou, dítě přichází do puberty a přestává se o ně starat. A tak zoufalý rodič shání morčeti zrní, kočičce ryby a psa chodí venčit, zatímco jeho zpovykaná šestnáctileté dcera tiše hlasitě souloží ve společných prostorách paneláku, konkrétně v kočárkovně. Hloupý rodič rezignuje a po čase se kromě zvířátek stará i o vnouče. Moudrý rodič připraví toto didaktické jídlo.masíčko

Zabij morče, kočku a psa. Vše stáhni a vykuchej. Hlavy odděl na polévky. Z trojích jatýrek, srdíček a plíček umel jemnou fáš, smíchej se strouhankou, muškátovým květem, solí, pepřem, majoránem, dobromyslí a uvařenými jemně nasekanými zelnými listy, přidej osmaženou drobně krájenou cibulku a česnek a vyplň morče, co se do něj vejde. Morče pak vsuň do kočky, případné dutiny vyplň zbytkem nádivky a celé vsuň v psa. I zde dobře dotěsni a zašij. Pečeme v létě na rožni, zlobivé dítě připoutáme ke klice a nutíme jí pomalu otáčet nad velmi mírným plamenem. Občas potíráme grilovací směsí (paprika, olej, vo da, sůl do níž máčíme lodyhy šalvěje a máty a těmito lodyhami pak mašlujeme pečínku). Už po dvanácti hodinách je pokrm hotov. Servírujeme s celozrnným chlebem a rodičovskými didaktickými řečmi typu: “Vem si ještě nožičku. kdyby ses o něj líp staral, mohl ještě běhat. A to si nemysli, že si necháš udělat dítě a nebudeš se o ně vzorně starat.”
(Zaslala M. Herodová, Macocha u Blanska)

Kim ir fena (Korejské národní jídlo, pochoutka milovaného vůdce, nechť je mu žula lehká).

V Koreji je pes považován za jateční zvíře a je pro nenáročnou péči pěstován. Zvlášť v jižní Koreji, kde je dostatek odpadků se pes o sebe dokáže po většinu pěstebního cyklu postarat sám, takže psí maso je pevnou součástí jídelníčku nižších středních vrstev. V Severní Koreji je vlivem zhoršené hospodářské situace jiný stav věci. Psi jsou pěstováni v paláci komunistické nomenklatury, potravu jim chodí sbírat průzkumníci do demarkačního pásma, kde ji sklízejí na minových polích. Občas tam dokonce vyženou na pastvu přímo psy. Tím pádem je patrné, že se v kuchyni uplatní především jemně sekané psí maso, tak jak jej výbušniny předpřipravily.

400 g psího masa rozmělněného sekáčkem na velmi jemnou fáš. 2 vejce, 1 lžíce červeného dezertního vína, sůl, 1 lžíce sojové omáčky, 1 lžíce škrobu, špetka zázvoru, 50 g krabího masa, 50 g bambusových výhonků (možno nahradit kedlubnou či pórkem), olej na smažení.

Nálev: šálek masového vývaru, 1 lžíce sojové omáčky, 1 lžíce červeného dezertního vína, půl lžičky Glutasolu a půl lžičky cukru.

Masovou fáš ochutíme vínem, solí, lžičkou sojové omáčky a zázvorem. Přidáme 2 žloutky, lžičku škrobu, tenké nudličky bambusových výhonků a drobné kousky krabího masa. Vše důkladně promícháme a z takto získané hmoty stvoříme čtyři kousky v podobě srpu, kladiva, pěticípé hvězdy a ču-čche. Ty obalíme v těstíčku ze dvou bílků, škrobu a soli a usmažíme dozlatova ve větší vrstvě oleje. Pak vložíme do vařícího vývaru, který ochutíme sojovou omáčkou, vínem, špetkou soli a cukru. Vaříme asi 5 minut a podáváme v polévkové misce i se zálive m, ve kterém jsme Kim ir fenu vařili.

Pivní štěně

(Česká specialita) V Čechách ví každý malý hoch, že malému soudku piva se říká štěně. Málokdo však tuší, že právě štěně upravené na černém pivě bývalo sváteční českou lahůdkou. K receptu je možno použít pouze malá, nejlépe ještě neodstavená štěňata, ba leště lépe - štěňata ještě slepá ihned při porodu odebraná. Zároveň důrazně upozorňujeme na nevhodnost rozpárat živé feně břicho a získat tak štěňata prenatální. Teto postup je v rozporu ze zákonem na ochranu zvířat. Podáváme jedno štěně na jednoho strávníka.

4 štěňata, 2 lžíce másla, půl malého celeru, kousek mrkve a petržele, 1 citron, 1 malá cibule, 5 zrnek pepře, 3 zrnka nového koření, 1 malý bobkový list, 1 lžíce bezinkové (příp. černorybízové zavařeniny), 1,5 lžíce hladké mouky, 4 lžíce strouhaného perníku, hrst sušených švestek, 1 lžíce rozinek, 8 loupaných mandlí, 0,5 l černého piva (Gambrinus), psí krev, vývar z štěněčích hlav, sůl.

Štěňata stáhneme, vykucháme, zabijeme, krev zachytíme, hlavu oddělíme, vnitřnosti vybereme k jinému použití. Vaříme v páře cca 30 minut.

Na polovině másla zpěníme kořeninovou zeleninu a cibuli, nakrájené na tenké plátky, zalijeme pivem, přidáme psí krev, sůl, nastrouhanou citrónovou kůru a koření, přimícháme zavařeninu a vše vaříme asi 0,5 hodiny. Mezitím uděláme z druhé poloviny másla a z mouky světlou jíšku, zalijeme ji vývarem ze štěněčích hlav, promícháme a přidáme do omáčky. Přidáme také strouhaný perník a omáčku vaříme ještě 15 minut. Zakapeme ji citrónovou šťávou a přecedíme do jiné nádoby.

Polovařená štěňata vložíme do omáčky, přidáme omyté, vypeckované, předem namočené švestky a rozinky. Společně vaříme 15 minut. Nakonec přidáme oloupané mandle, pokrájené na nudličky. Omáčka získává chuť rozložením ingrediencí, proto chystáme nejraději den předem. Pokrm chutná teplý i studený.

Máslový psíček
(Polsko , můžeme využít ořezu po vykosťování)
Opláchnuté psí maso umeleme se žemlí namočenou v mléce a vepřovým bůčkem. Osolíme , přidáme pepř, majoránku , česnek , nastrouhanou kůru z citrónu , vejce a směs pečlivě promícháme. Vytvarujeme v mouce oválné řízky silné asi 1 cm . Řízky osmažíme na rozpáleném tuku . Osmažené řízky vložíme do pekáče ,zastříkneme vodou, přikryjeme a pečeme za občasného přelévání šťávou. Hotové řízky vyjmeme. Šťávu procedíme, dle potřeby ji rozředíme , povaříme, přisolíme a zjemníme máslem. Nalijeme ji na řízky a znovu společně krátce podusíme.


Závitky podle Marty Kubišové aneb Kokršpanělský ptáček (Z knihy Jiřiny Bohdalové Hádej ke komu nepůjdeme na večeři) Marta Kubišová byla vždy mým velkým vzorem svou lidskou statečností, ale za minulého režimu jsem se k ní na večeři jít bála. Navíc mne nikdy nepozvala. Až po roce 1990 k tomu konečně došlo. Její dospívající dcera mne přivítala v předsíni slovy: “Tak vy jste přišla na psa?” což mne poněkud překvapilo, a myslela jsem si, že jde o nějaký žert. Pokusila jsem se tedy křemílkovským hlasem odpovědět: “Tchoř Čuperka říkal, že u vás něco krásně voní.” To už jsem měla odložený kabát a spontánně jsem se hrnula do jídelny.

“To budou pikantní psí závitky,” řekla Marta.

“Snad nechcete říci, že jíte psy. Vy, která uvádí v televizi jímavý pořad Chcete mě?” zděsila jsem se.

“Inu jím, ale jen větší plemena,” odpověděla Marta prostě a přirozeně a vysvětlila mi celý problém: “Víte, psí útulky praskají ve švech, nemohou brát nově nalezená zvířátka. A nejhorší jsou velká plemena: Bernardýni, novofoundlandi, vlčáci, vlkodavové a podobně. Takový velký pes toho sní za patnáct malých. A patnáct životů má větší cenu než jeden. Proto zřizovatelé přítulků přistoupili na terminaci velkých plemen. A my, ochránci opuštěných zvířátek od nich maso kupujeme za cenu obvyklou v obchodech s normálním masem, čímž přispíváme zároveň na záchranu ostatních zvířátek.. Ale povídám tu, povídám, a vy jistě máte hlad. Ostatně říká se o vás, že nechodíte ani tak na návštěvy, ale na večeře. Dnes vám nabídnu pikantní psí závitek aneb kokršpanělský ptáček. Byl to dost velký, přerostlý kokršpaněl, z jeho porce by se uživilo devět trpasličích ratlíků. Kdybyste viděla, jak se třásli na žrádlo, pochopila byste, že ta ušlechtila fenka, jmenovala se Fanny, mohla pokojně zemřít se šťastným výrazem v hasnoucích očích.”

Večeře byla skutečně dobře připravena a chutná a proto jsem požádala paní Martu o recept. Příští týden půjdu k Srstkům na Guláš svatého Bernarda.

A nyní už slíbený recept:

4 plátky psího zadního z větších plemen, 100 g uzeného masa nebo uzeniny, 2 sladkokyselé okurky, 4 tenké plátky slaniny, 1 vejce uvařené natvrdo, 1 menší cibule, 4 stroužky česneku, hořčice, pepř, sůl, 1 lžíce psího sádla, 1,5 lžic hladké mouky, vývar z kostí (libovolných).

Z psího zadního připravíme čtyři pěkné plátky, naklepeme, nasolíme, po jedné straně potřeme lisovaným česnekem a hořčicí, po obou opepříme a dáme do lednice přes noc rozležet. Druhého dne obložíme plátkem slaniny, uzeného masa či několika koleček salámu, přidáme na každý čtvrt vejce rozděleného podélně a dvě čtvrtky okurky, rovněž podélně rozdělené. Potom pevně svineme a převážeme bílou nití, obalíme v hladké mouce a opečeme na horkém sádle. Ze sádla vyjmeme, naopak do něj vložíme jemně nakrájenou cibuli, osmahneme do sklovita, vložíme na ni opečené závitky, podlijeme vývarem a dusíme na mírném plameni do měkka. Když jsou závitky měkké, znovu je vyjmeme, šťávu znovu zaprášíme hladkou moukou (je lepší ji napřed trochu osmahnout na sucho), zasmahneme, přilijeme potřebné množství vývaru, povaříme a přecedíme.

K závitkům podáváme “psí boudy” vyrobené po vzoru perníkových chaloupek ze dvou druhů chleba - krajíčky tmavého použijeme na střechu, světlého na stěny boudy. Vtipné je v jednom z krajíčků vykrojit otvor a nechat závitek ležet částečně v boudě, částečně vyčnívat. Konec niti, kterou jsme závitek zavázali, opatrně uvolníme a přivážeme k boudě. Servírujeme na oválném talíři, omáčku v omáčníku, hosté si ji mohou nabrat dle svého.

Husky aljašského lovce (Red hot Barbecue Souced Dog)

(Ze vzpomínek Eskymo Welzla)

Když jsem ja byl na tom zlatým severu, tak tam mockrát nebylo co moc jíst ani žrádlo nebylo žádný. Eski Máci si v takových chvílách žvejkali kožešiny až nakonec sice byli nažraný ale nahý, a stejně umřáli umrznutím. Šlo tedy o to vydžet dýl než Eski Máci, aby bylo co žrát. Proto jsme jedli psi i se spřežením.

Takovej severáckej pes se jmenuje hesky haski a má moc fajnový maso, když měl sám co žrat. Ale když co žrat neměl a vybíjáte jich v zimě jako u nás králíky, tak je to jako podešev a člověk na to chutě nemá. Proto si k tomu my lovci na zlatým severu k tomu děláme takovó pálivó máčku, aby se nám žaloudek rozpracoval a to tuhy maso líp strávil aby sme ty Eski Máky přežili, protože ináč by sežrali voni nás a to by dobry nebylo. No a všecko na tu máčku každý lovec vozí sebou stejně jako sirky a pušku a náboje a nějakou tu Eski Mačku, pokud je eště mladej a bláhovej a bez teho se neobejde. Ale my starý Polar Nici misto teho radši vozíme víc věcí na tu máčku ukrutně pálivó červenó.

Když teda je hlad hroznej a haski se na vas taky kouka jako odkud by vas začal přežvykovat, tak ho zabijte pantokem a stáhnite. Na velkým vohňu rozpalte kameně, teho psa vykucháte a ty kameně mu nacpete rozpalený do břicha, až to zasyčá a dalšíma ho obložte a na nich pak udržujete ten oheň, pokud je z čeho. A na tym ohňu v kotliku si připravte tu máčku. Vrazte do ni tak severáckýho velkýho frťana vocta, a česnek kerlik tak ze tři stróžky neb čtvrt libry, a eště frťána vorčesterský vomáčky černý a pořádnó sklenicu kíčapu a možná aj sůl tročku přidáte a teď hromsky pálivó čiló papriku - aspoň žlicu plnó - a aj pepřa drcenýho esli máte tak tam dáte a jednu cibulu nacimprcampr nasekanó a aj trošku hřebíčku, co jinak dávajó do grogu tam dávajó nadrcenó. A to všecko do kotlíka dajó a aspoň tři čtvrtě hodiny vařijó na tem ohňu. A pak v tom máchajó teho psa a žvejkajó, dokavaď se nezasytijó. A když jim tej vomáčky zbyde, tak ju nechajó zmrznót na rampóch, a když pak dó, tak z ní kus urazijó a cucajó, a ona je tak pálivá v tý hubě, že máš pocit, že jíš něco hodně teplýho a von to je rampóch z tý omáčky. A tak ani horkej čaj nepotřebuješ a je ti teplo. Ale ke psovi to chutná nejlíp, k tomu huskímu, dyž je zima na zaltym severu. Ale ani s Esky Mačkó to není špatný. Tož ja.



Vizovický ogař
(Vizovice )
Vykostěné maso nakrájíme na špalíčky. Osolíme , opepříme, vložíme na pekáč, přidáme česnek utřený se solí, nakrájené papriky, rajčata ,cibuli a žampiony. Přidáme nadrobno nasekané pfeferony (podle chuti),podlijeme vodou, maso přelijeme panákem slivovice a pečeme do měkka. Podáváme s chlebem nebo bez.



Alibabova jeskyně
(Maroko doporučuje se použít maso větších psů)
V odblaněné psí kýtě nařízneme středem otvor pro plnění. Slaninu pokrájenou na kostičky rozškvaříme, přidáme na tenké plátky pokrájené žampiony,hrášek a drobně pokrájenou kapii,přidáme bazalku a po osmahnutí zalijeme vejci rozšlehanými se solí. Umícháme řídkou nádivku a naplníme otvor v mase. Otvor zašijeme, kýtu osolíme , potřeme česnekem a upečeme na polovině dávky másla. Při pečení maso obracíme a podléváme vývarem. Asi čtvrt hodiny před dohotovením vmícháme do šťávy mouku rozetřenou se zbývajíc ím změklým máslem. Můžeme podávat i studené.



Psí játra na roštu (Delikatesa ve stylu řecké kuchyně)

psí játra, 4 papriky, 8 lžic rajčatového protlaku, olej, pepř, sůl

Řezy z psích jater opepříme, potřeme olejem, opečeme na roštu po obou stranách, urovnáme na chlebové topinky. Papriky opečeme na roštu v celku, až začnou černat a vytvoří se na nich puchýře. Pak je sundáme, vyjmeme jádřince, stáhneme spálenou slupku, nakrájíme na plátky, přidáme rajčatový protlak a krátce podusíme. Směsí této zeleniny překryjeme játra na topince a ihned podáváme. Je to jednoduché ale chuťově vyrovnané letní jídlo, které leze servírovat nejlépe jako večeři.

Uzený plněný jezevčík (Schweinehund - z německé kuchyně) K uzení se hodí nejlépe jezevčík. Má dlouhé tělo a krátké nožičky, takže ho lze upravovat jako uzené šunkové sele. Nejchutnější je, když jezevčík na řezu střídá libové a tučné vrstvy. Toho dosáhneme tak, že jej vždy po dva měsíce vykrmujeme a necháme odpočívat doma u krbu bez pohybu a další dva měsíce mu naopak dáváme jíst málo a běháme s ním po louce, takže se vyvíjí svalovina. Poslední, vnější vrstva má být sádelnatá.

Důležité je jezevčíka dobře zbavit veškeré srsti. Nejdříve jej po zabití spaříme a oškrábeme co nejpečlivěji chlupy. Jejich zbytek pak opálíme loučí s borovou pryskyřicí. Kůži na uších nařízneme po obvodu ucha a vnitřní kůži odstraníme až na chrupavku. Nožičky oddělíme za drápy. Očička vydloubneme. Pak už vykucháme a naložíme na šest týdnů do uzenářského láku s polovičním množstvím dusitanových solí, ale se zvýšeným množstvím česneku. Můžeme přidat též něco zelených bylinek: nať petržele a libečku, rozmarýnek a oregáno a trochu šalvěje, ale jen mírně. Dále upravujeme jako šunkové sele.

Udíme nejlépe při letním pikniku s přáteli v domácí udírně. Nevkusné je servírovat s plátkem citronu v mordě, když už, vložte mu do ní aportovací klacík. Kdo zkusil, ví, že to je lahůdka, která potěší přátele při letním stolničení pod širým nebem. Chutná k němu pivo.

Polévka z prutů Bohužel od zákazu kupírování ohonů je to poměrně nedostupná pochoutka. Ale kdysi stačilo zajít na veterinární kliniku a vyžádat si několik ohařích či boxeřích prutů po čerstvě provedeném kupírování a připravit z nich doma levnou, chutnou polévku

1 kg psích prutů, 2 l studené vody, pepř, tuk (sádlo), 2 malé vodnice (možno použít bílou ředkev), 2 cibule, 2 mrkve, 3-4 vnější řapíky celeru, svazeček bylinek (petrželka, tymián, bobkový list), sůl.

Pruty stáhneme, nasekáme na kousky, propláchneme, osušíme a opečeme po všech stranách na tuku. Osmažené vhodíme do hrnce, zalijeme studenou vodou, přidáme sůl, pepř a bylinky, přivedeme rychle k varu, odstraníme pěnu a vaříme velmi mírným varem 3 hodiny. Na kostičky nakrájenou zeleninu osmažíme na tomtéž tuku do červena, přidáme k masu a uvaříme do měkka. Pak maso a bylinky vyjmeme, maso z kostí obereme a vrátíme do polévky. Hotovou polévku posypeme nakrájenou čerstvou petrželovou natí.

Labradorský mozek Nero Wolfa (americko-německo-balkánský recept dle detektivní knihy Rexe Stouta)

Rex Stout dal světové detektivní literatuře originální postavu detektiva gurmána a gurmeta Nero Wolfa. Jeho diskuse s kuchařem Fritzem nad přípravou jednotlivých jídel jsou stejně vzrušující jako způsob, jakým tento detektiv o hmotnosti sedminy tuny (břídil - pozn. JmB) ze své sedací soupravy vyřešil i ty nejtěžší případy. V detektivní novele Pojdi jako pes ze sborníku Three Witnesses (1956, Penguin, NY, USA, česky Tři svědkové, 1997, Mustang, Plzeň, ČR) se vyskytuje pes - labradorský retriever. Zde se velký detektiv vyznává ze svého vztahu ke psům, a to jak teoretického, tak praktického:

"Labradorský retriever má širší lebku, a tím i větší prostor pro mozek, než kterýkoli jiný pes. Jako kluk jsem v Montenegro měl taky psa. Nic čistokrevného, takového malého hnědého oříška. Ten měl lebku dost úzkou, ale vůbec jsem to nepovažoval za nějaký nedostatek. Nevzpomínám si, že by mi na tom psovi něco vadilo. Dnes bych asi byl kritičtější. Když už jste sem to stvoření propašoval, bral jste při tom v úvahu, jak rušivě to zapůsobí v naší domácnosti?"

V pozůstalosti Rexe Stouta (1886-1975) se podařilo najít nakonec nezařazenou kapitolu tohoto příběhu, kde se při zatýkání pan Meegan vytrhne na chvíli z rukou seržanta Purleyho a bleskurychle tasí revolver. Chce zastřelit Nero Wolfa, ale statečný labrador se vrhne do rány a zahyne, čímž zachrání velkého detektiva. Meegan je zneškodněn a případ končí. Vedle Wolfa stojí v náhle opuštěné místnosti jen jeho fámulus Archie Goodwin a sleduje, jak bere Nero do dlaní hlavu labradora s vyhasínajícím pohledem ve světlech.

"Jak jsem říkal, největší psí mozkovna," pravil smutně Nero Wolfe a potáhl. V jeho hlase jsem slyšel nefalšované dojetí. "A právě ta inteligence ho zahubila, Archie. Všiml jste si, že za ním se vrhal do rány i policejní seržant Purley? Byl bohužel pomalejší. Skvostná mozkovna. Zavolejte Fritze."

Vyhověl jsem mu a využil situace, abych si dal v kuchyni trochu něčeho ostřejšího, konkrétně Chivas Regal VSOP. Když jsem se vrátil do haly, hovor těch dvou už byl v plném proudu.

"Poslouchejte Fritzi, to byste mne vážně pohněval. To není mozek nějakého hloupého telete, kde bych snad připustil, že parmazánský sýr může být přijatelnou hmotou. To je mozek inteligentního zvířete. Neurážejte mi je parmazánem či jiným italským svinstvem. Ten pes je labrador. Takže jasně Hudson Bay Cheese No. Nine, direktně z Kanady. Nastrouhat na struhadle číslo 8. Třicet čtyři gramy, Fritzi."

"Já bych dal čtyřicet."

"To už byste mohl ten výjimečný mozek rovnou zakopat." Vzhlédl ke mně a řekl: "Poslouchejte, Archie, této pochoutky bude dost jen pro mne. Bude to něco na způsob potravy, kterou jsme jako děti jídávali v Montenegru, ale s jistými německými vylepšeními, které navrhnul tady Fritz a snad i se stopami americké kuchyně. Mozeček vyjmeme, očistíme a dáme vařit do horké vody na osm minut šestnáct sekund. Ten čas jsem stanovil vzhledem k současnému atmosférickému tlaku. Předpokládám, že máte nějaké tušení o tom, jak bod varu závisí na tlaku, že? Pak jej vyjmeme, necháme okapat a pokrájíme na drobné kousky. Shodli jsme se na tom, že každý kousek by měl být v řezu mezi pěti a sedmi milimetry. Ostatně, tuto delikátní operaci provedu sám, tak nemám obavy, zda bude provedena dobře. Mezitím si Fritz připraví v misce těstíčko. Rozšlehá jedno vejce, půl lžíce hladké kukuřičné mouky, dvě třetiny nadrobno nastrouhané jalovčinky, dva dokonale rozdrcené lístky rozmarýny, půl bobulky nového koření a tři pražená a drcená zrnka zeleného pepře a trošičku soli. To vše smíchá pečlivě nerezovou lžící. Pak přidáme sýr a mícháme další minutu proti směru pohybu hodinových ručiček. Nakonec přidáme nakrájený mozek našeho labradora a opatrně mícháme dřevěnou lžící, tentokrát po směru hodinových ručiček minutu dvanáct. Nu a pak stříbrnou lžící vykrajujeme nočky a smažíme v rozpáleném oleji. Pochopitelně směs olivového a slunečnicového. Arašídový ani omylem. Archie, nebude vám vadit, když se na vás nedostane?"

"Ach, vůbec ne," přiznal jsem po pravdě.

"Víte, Archie, v Lancaster Revue jsem nedávno četl zprávu o tom, že lidstvo za rozvoj své inteligence vděčí kanibalismu. Až když začalo pojídat mozky poražených nepřátel, ale i přátel a mrtvých moudrých náčelníků, vydalo se na cestu civilizace. Proto si myslím, že jsem povinován i lidstvu i tomuto našemu inteligentnímu příteli, abych navázal na tradice vzdálenýc h předků. Ale ani vy nepřijdete tak úplně zkrátka. Fritz vám upraví vepřový mozeček na sardeli."

Tolik Nero Wolfe

Pes na hniličku
Tento recept nám poslal mailem velký přítel zvířat ,kterého můžete potkat v Psí kavárně pod jménem RL

plíčkaS tímto receptem jsem byl poprvé seznámen při mé návštěvě mé sestry na JCU v CB. Bohužel, ještě jsem neměl tu možnost býti přítomen ochutnávce, a vzhledem k nadcházejícímu ročnímu období (kdy jsou půdy a pudy promrzlé) budeme muset počkat až na teplé jarní meze.
Nuže.
Odchytneme psa. Velikost volíme podle toho, kolik nás je a jak velký hlad máme. Pokud máme ale psy rádi a štítíme se toho toto bezbranné zvíře zabít vlastní rukou, můžeme se pokusit vyhledat psa již mrtvého. Najdeme pěkné místo na nějaké vhodné stráni. Doporučujeme místo s dostatečnou vlhkostí ,ale i s dostatečným slunečním svitem. Ideální jsou okraje lesů, nejlépe někde při potůčku nebo u bažin. Psa zakopeme. Ale ne celého. Necháme mu vyčnívat ocásek (z toho je zřejmé, ze kupírované rasy nejsou příliš vhodné) Podle ocásku poznáme, kde se pes připravuje. Místo přípravy pravidelně navštěvujeme a - není-li zrovna období dešťů - pravidelně zaléváme. Vždy obden popotáhneme za ocásek. Pes je hotov, pokud jde ocásek snadno vytáhnout. Poté, co je pes hotov, sezveme hosty, koupíme štěně (piva), sejdeme se kolem místa přípravy, hostům rozdáme brčka a psa vypijeme.

 

masíčkomasíčkomasíčkomasíčkomasíčko

 


magazLín