m
5č6

25. prosince, Štípa
 
Chceš, abych psal ty nejlepší verše,
chceš, abych byl jen tvůj milostný básník,
proto mně dáváš tolik bolesti,

nevíš o ní naštěstí nic, nemiluješ mě.
 

 
26. prosince

 
Abych z lásky nejkrutější
a na jediné struně psal verše,
obyčejně a starodávně snášet bolest.

 

 
27. prosince

 
Krůpěje posvěcené a štípské vody
mě zachrání,

jak je cítím,
bude velikonoční noc,
stéká mně jedna z krůpějí po tváři,
chce, abych psal nejžalostnější verše,

a jiskru také nespolkneš zhaslou.