Čtěte Vystaveno 27. 11. 1997 [ kodovani ] Psát můžete na adresu: brabec@zln.cz . Nadávky mailujte na horka@zln.cz

Co zde můžete
(ale nemusíte) najít:




Pokud jste nečetli starší čísla , jsou tady pro Vás :

Editorial

Listopad fofruje k prosinci a já doufám, že do posledního vystavím, nebo aspoň pošlu Františkovi v úhledném balíku další číslo Magazlínu. No, nevím, tuším, že na Silvestra v jedenáct večer dorazím číslo následné, které podle původního rozpisu mělo vyjít někdy v listopadu. Ale co, my dobrovolníci jsme holt takoví. Tak tedy co nás čeká:

Juniora věnuji jedné zajímavé povídce z Ostravské literární soutěže. Překvapilo mne, kolik mladých prozaiků píše uvolněnou fantasy. dokonce jsem si myslel, že jde o nějakou literární skupinku, která využila soutěže k uspořádání jakéhosi otevřeného mistrovství svého fanzinu. Ujistili mne, že nikoli. Ale i tak jsem si docela početl. K soutěži se ještě vrátím, tentokrát ji hledejte v rámci rubriky Junior .

Zelené vavříny nabízejí tentokrát nejzajímavější práce z letošního již XXIII ročníku soutěže Trapsavec. A zároveň kontakt na adresu, kde můžete najít i další trampské práce. Soutěžní i nesoutěžní. Jinak je toto číslo poněkud zpolitizované, i když doufám, že ne nad rozumnou míru. Do rubriky Co chci říci jsem zařadil dvě svá senzační odhalení - jak to bylo se sponzoringem ODS a proč se v Parlamentu musí pít. Jinak mne mrzí, že mi nikdo neposlal sedmimilionový sponzorský dar. Za dva roky bych ho čestně do poslední koruny převedl na nějaké hezké humanitární konto. Pokud by mi to na úrocích mezi tím udělalo 1,5 melounu českého, nebyl by k zahození. Mohl bych psát pro radost z psaní a psal bych mnohem líp. Sponzoři, ozvěte se.

Drobné zboží tentokrát věnuji veselé historce Halloweenské, byť pár let staré.

Rozhovor, kterým se chci pochlubit tentokrát, je s Jiřím Plockem, muzikantem, vědcem - výzkumníkem a vydavatelem. Psal jsem jej pro Folk & Country, ale myslím si, že patří k těm, které se mi povedly natolik, že by byla škoda se s ním nechlubit. Rozhovor se točí kolem onoho krásného termínu "duše", který si netroufnu definovat, a uvažuje se v něm o národu, citu, rozumu a době. Nechte si chutnat.

Na svatou Cecílii jsem vystupaoval v Břestku a seznámil se s místními zapadlými vlastenci, kteří mají svůj KKK - tedy nikoli kukluxklan, ale Klub komunální kultury. A ten vydal i sbírčičku básniček místním rodákům - insitním básníkům z tohoto krásného kraje Moravského Slovácka. Samizdat v tomto čísle, je tedy kolektivním dílem neokázalých strážců lidového veršování, žánru, který umírá na úbytě.

Jak už tomu bývá zvykem, nejvíc práce pro mne a nejvíc čtení pro vás znamenala rubrika Kniha pro mne - Uvnitř velryby, jde o pětiset stránkovou sbírku esejů George Orwell, autora Farmy zvířat a 1984, ale především vášnivého polemika, esejisty, a britského socialistického intelektuála, kterého se u nás bolševik právem bál vpustit do čítanek.

Desek, které mne zaujaly v tomto období, kdy nakladatelství mají žně, je mnoho. Nakonec jsem se rozhodl pro recenzi Pohlednice Roberta Křesťana a Druhé trávy a kdo už slyšel, jistě mi dá za pravdu, že je to deska neobyčejná.

Nu a klasická součást Magazlinu - Textáze, tedy to, co mi přišlo do Folk&Country z celé republiky jako příspěvky adeptů textařiny na zadané téma, je tentokrát věnována nonsensové poezii plné limericků.


V prosinci mám dvakrát službu v rozhlase (Český rozhlas Brno) jako průvodce sobotou (13. a 20. prosince), 19. bych měl mít se žďárskými kolegy Jiří moravský Brabec




Copyright (c) 1996, Zlin Net a.s.
All rights reserved.