Čtěte Vystaveno 15. 3. 1999 [ kodovani ] Psát můžete na adresu: brabec@zln.cz . Nadávky mailujte na horka@zln.cz

Co zde můžete
(ale nemusíte) najít:




Pokud jste nečetli starší čísla , jsou tady pro Vás :
Navíc máme i index, kde si můžete najít všechny odkazy na jednotlivé rubriky
  • Index
  • Editorial

    Tak jsem nějak nestíhal. Povedlo se mi nevyjít ani v lednu, ani v únoru. V lednu jsem si léčil šrámy z vánočního šturmování s číslem 14, celý únor jsem pak poslouchal téměř osmdesát adeptů Konkurzu Zahrady, napsal každému dopis, jen je vytisknout. Rovněž jsme měli v únoru setkání bývalých redaktorů fakultního časopisu Informační list (IL), které bylo hezké, milé, fotil jsem na něm a těšil se, jak reportáž doplním snímky svých přátel, vesměs lidí zajímavých. Leč někdo mi dopoledne následujícího dne z batohu vytáhl fotoaparát, takže jsme bez snímků.

    Český rozhlas odvysílal na Praze ve večerních hodinách tři pořady, ve kterých vyprávím veselé historky. Inu, i já. Ale teď se mnou natočili nějakou další talkshow, kde nějak moc filosofuju. Ještě horší byl zážitek, kdy se mnou dělal rozhovor Petr Novotný. Bylo to něco hrozného. Ten člověk je takový profesionál, že o vás nic neví, nijak mu to nevadí, aby nedrmolil svoje krávoviny a neptal se vás na naprosté hovadiny, takže se o vás nic nedozví ani on, ani případní posluchači. Bylo mi hrozně hanba a doufám, že pořad nebude odvysílán. Na druhé straně: každý hovnorář dobrý. Jen doufám, že když sám dělám rozhovor, vím o zpovídaných více a umím správně skloňovat i časovat. Nu a teď už, co vás čeká.

    Zdeněk Fornůsek hrál s kdekým u countrymanů i ve Velkopopovické kozlovce. Tam se potkal s Drahomírou Vlachovou, která před tím už porazila křečka i v Banjo bandu Ivana Mládka. Tito dva spolu natočili desku Fornůskových písniček jako jakési folkové duo. Fornůsek se tam dopustil dvou textů velice filosofujících až moralizujících, které si zaslouží publikaci. Bohužel však pouze v rubrice Magsyas. A abych zůstal stylový, i mezi zelenými vavříny otisknu písňové texty jedné děvenky, která se mi tak líbila, že postoupila do finále Konkurzu Zahrady - Zahrady písničkářů, kterou budu organizačně zajišťovat v Kuřimi 22. května. Jste zváni (vstupenka podmínkou). Zelené vavříny - Konkurz Zahrady.

    Dále tu máme rozhovor s Ivo Viktorinem, který spolu s Karlem Markytánem i Blankou Táborskou (Drahošovou) natočil a koncem dubna vydá desku navazující obsazením i náladou na slavnou flekovskou prvotinu Blázni umírají nadvakrát. Rozhovor vyjde v Folk & Country 4/99, jejichž stránky si můžete prohlédnout. http://www.folkcountry.cz.

    V rubrice KNIHA pro mne vás provedu studií docenta Jana Kellera Naše cesta do prvohor, věnované perspektivám automobilové kultury. Když jsme u toho: V televizní Aréně velmi nevkusně urazil Jeho skromnost Václav Klaus Jana Kellera, když řekl, že si o jeho docentských aktivitách myslí svoje. Já bych na Kellerově místě řekl, že o Klausových profesorských aktivitách bohužel nemám pochyby, neboť jsou minimální a navíc pod jezevčíka.

    V tipu na desky jsem tentokrát sáhl po desce Roberta Křesťana a Druhé trávy s Peterem Rowanem New Freedom Bell. No, to je radost mezi žánry!

    V rubrice Co chci říci - Pax NATOnum hovořím o nejvýznamnější politické události let devadesátých v této republice, nepočítám-li ovšem rozdělení státu.

    Drobné zboží se zabývá viagrou a tím, jestli je dobré, nebo špatné, že my muži nemáme na rozdíl třeba od krtků v penisu kost.

    Hezké počtení, přání radostného prožití svátků velikonočních, ať už pro vás znamenají připomínku Kristova vzkříšení, oslavu paschy nebo svátky jara, k čemuž je třeba utratit tolik peněz, abyste vlastní tchýni viděli dvakrát, vám přeje

    Jiří moravský Brabec




    Copyright (c) 1999, Zlin Net a.s.
    All rights reserved.