ZPĚT na titulní stranu

Deska pro mne


Natalie Velšmídová - Mým národům


Natálie Velšmídová je zpěvačka a hráčka na violoncello. Nevím toho o ní mnoho, ale vím, že se muzikou živí, vím, že často hraje i za hranicemi, ale poprvé jsem se s ní setkal až v rámci projektu Jirky Plocka a jeho Teagrasu. Na jejich první desce byla do jisté míry ústřední postavou. Zpívala kromě jiného i cikánské písničky se svými vlastními texty, hrála na cello a protože jsem je viděl i na pódiu, musím říci, že i po vzhledové stránce přitahovala pozornost. Štíhlá, elegantní, krásná a trochu exotická.

Svou první sólovou desku si vydala sama - jak mi řekla do telefonu pochybovala, že by to nějakou firmu zajímalo. Vzhledem k chronické schopnosti většiny vydavatelství přehlédnout talenty a vydat věci prostředního vkusu, tomu docela věřím. Desku nazvala vtipně Mým národům.

Nebojte se, nepůjde o nějakou další variantu mobilisace, z té už jsme doufám všichni vyléčeni. Nejde ani o jiná závažná textová sdělení, ostatně většina z nás většině písní moc neporozumí, pokud ovšem neumí cikánské dialekty, jidiš či hebrejštinu nebo dokonce korejsky. Mladí asi neovládají pořádně ani ruštinu a rovněž srbština a chorvatština se u nás moc neučí, takže jen písně slovenské jsou textově všeobecně přístupné. I když předpokládám, že my, kteří v sobě máme jakési slovanské esperanto, základ sdělení o pomíjejícnosti mezilidských vztahů i z té chorvatštiny pochopíme.

Na desce s Natálií hrají věhlasní muzikanti, část z nich známe právě z Teagrassu a příbuzných uskupení: jmenujme alespoň Jirku Plocka a Petra Surého. Ale uslyšíte i lidi z jiného druhu muziky: perkusistu Pavla Plcha, na saxofon a klarinet Přemysla Máčela a u klavíru hudebního režiséra a spíš jazzmena Milana Vidláka. Ve výčtu bych mohl ještě chvíli pokračovat: Miroslav Hulán (Poutníci - sólová kytara), Peter Kuštár (slovenský symfonik - housle, zpěv) Dalibor Štrunc (Cimbal Classic - cimbál), Petr Holásek (housle) a Natálii osobně nejbližší Ivo Kunc (kontrabas, kontry). Výběr hudby je ovšem jen a jen záležitostí hlavní protagonistky.

Natálie Velšmídová si sama napsala vtipný sleevenote, který stojí za to ocitovat, neboť vysvětluje myslím přesně, o co na desce jde:

A teď už z textu Natálie Velšmídové na obalu desky:

Mým národům…

… nic zásadního nesdělím (ač by se to po zkušenostech z historie mohlo jevit jinak), ale mým potencionálním posluchačům zdůrazňuji - tato nahrávka nenese žádné závažné poselství a písně byly zcela sobecky vybrány mnou pro mne a protože se líbily mně. Na svoji obhajobu však musím uvést, že repertoár byl dlouho a pečlivě připravován (mezitím se již písně některých národů staly tzv. módními trendy) a zaznamenal úspěchy na mnoha pódiích a mezi četnými posluchači. To, že se orientuji spíše na hudbu kultur východních, nemá žádné jiné důvody, než čistě muzikantské.

Jelikož jsem rodačka z Jihlavy (což se málo ví), a tudíž snad i chytrá horákyně (což se kupodivu taky málo ví), vysvětlím to následovně. Žánrově jsem se zatím nevyhranila a muzikantsky jsem dotována takříkajíc mezinárodně - takže očekávejte směs jadranského slunce, srbského a maďarského temperamentu, korejské exotičnosti, židovské vzdorovitosti, ruského veselí, keltské bojovnosti, rómské zemitosti a slovenské nostalgie. To vše, ač převážně dle receptu lidového, chuti poněkud modernější. Čili - "žánrový fanatiku" - pokud jsi po přečtení předcházejícího neustále rozhodnut desku zakoupit, rozhodně žádej u svého prodejce třicetidenní záruku na vrácení peněz.

Vám ostatním přeji dobrou náladu a mým oblíbeným národům mnoho štěstí.

Natálie inklinuje k šansonovému přednesu a takovému tomu zvláštnímu smutku východních duší a oboje krásně vyzní v slovenských písničkách. Několik jich je od autorů známých (z kategorie slovenských sentimentálních tang, včetně populárního Gejzy Dusíka) ale najdete i krásnou lidovou o Vodičce z Bystrého. Písničky cikánské jsou rovněž dílem lidové, dílem umělé - v tomto případě ovšem je interpretka zároveň i autorkou. Jak říká ve svém průvodním slově, interpretace je skutečně neortodoxní, jejími slovy poněkud modernější.

Desku lze zařadit k tomu, čemu se říká world music a co má signalizovat čerpání z lidové hudby různých etnik na rozdíl od folkloru, který vychází z hudební autenticity jednoho etnika. Jakkoliv melodie mají výraznou příchuť původních lidových kořenů, je zde něco navíc - něco, co onu slovanskou, židovskou, cikánskou, keltskou a nevím ještě jakou duši spojuje. A celkový dojem je takový podzimně melancholický, jímavý, ale zároveň v něm cítím jakousi smutnou radost, laskavost. Prostě, zase mi jednou přinesl pošťák na pracovní stůl hezkou desku.

Pokud desku neseženete v obchodě, zkuste kontaktovat autorku (05) 45220785.

Jiří moravský Brabec


Natálie Velšmídová - Mým národům. Vydavatelství NATALIKA - Natálie Velšmídová, 1998, tt: 47:55.





ZPĚT na titulní stranu



Copyright (c) 1998, Zlin Net a.s.
All rights reserved.